Domů
17.10.2005
Jak se zije v Tokiu ...
Po chaotickém úvodu, který mohl pochopit snad jen ten, kdo žil několik let v Japonsku, pracuje na psychiatrii jako kvalifikovaný odborník na změny prostředí (nemyslí se prostředí toalet), nebo je osobou vystupující pod jménem Alice K., nastal přesně po devíti dnech konečně čas vysvětlit, co znamenají tajemné zprávy z pokoje č. 307.
Protože jeden obrázek řekne více než tisíce slov (kdyby tuhle stupiditu nevymysleli kdysi Čínani a neprodali to pak Japoncům, měla bych teď od znakového písma pokoj, že), podívejme se nyní krátce na sémantický rozbor následující fotografie: zobrazuje dveře. Dveře na pavlači. Před dveřmi je růžový deštník značky Michiko Koshino. Ano, a modří už vědí: FAIN se přestěhoval do Tokia!
Po necelý rok vám tedy budu podávat zprávy spíše osobního charakteru (např. kolik vlastním ponožek či co jsem měla k večeři – ovšem to by si možná zasloužilo i vlastní rubriku) – a to přímo z pokoje č. 307 v tokijské čtvrti Ogu. Abyste na věci získali rychle stejný náhled jako já, podívejte se na to, na co se nyní dívám i já.
Ano, za prvé je to hřbitov.
Za druhé – je to tramvaj. Je v Tokiu jediná. A to musí potkat zrovna mě.
Za třetí – je soumrak. Nad Tokiem, i když to vypadá jak Žižkov.
Za čtvrté – kam šlápnu, tam kvetou sakury. I na kanálu.
Za páté – tak to by bylo k tomu jídlu.
Á propos k tomu trendy deštníku: zbyl tady po některém z minulých obyvatel studentských kolejí z loňského roku. Martine – nebyl náhodou tvůj?
Komentáře
Přidání komentáře...