Domů
12.03.2005
Ples, please!
Nebyli jste na plese od své maturity? Nebo patříte mezi lvy společenské sezóny?
Marketingový manažer Pavel čekal před kinem už patnáct minut. Když ji konečně spatřil, znervózněl ještě víc – vypadala jako bohyně, měla vysoké podpatky, komplikovaný účes a výraz hollywoodské herečky. „Ahoj, promiň… Vím, měli jsme jít do kina, ale musím na jeden ples. Doprovodíš mě, viď?“
„To
by asi nešlo, vůbec na to nejsem oblečený,“ znechuceně oponoval Pavel, který
plesy nenáviděl od doby, co na jednom pozvracel šaty Lucii Bílé.
„No,
víš, ale když on po mě jeden kolega strašně jede, takže když tam půjdu sama,
určitě si to bude vysvětlovat, jako že já po něm taky. A to přece nechceš,
viď?“
Angličané mají pro podobně trapné situace,
jako když se dostavíte na audienci u britské královny v džínech, dokonce
termín: underdressed. Jeho opakem je overdressed, například
přijít v hedvábných šatech k zubařce nebo ve smokingu na jednání. I
když, dnes už tím těžko způsobíte neomluvitelný skandál. Mnohem spíš si
vybudujete pověst burana. Jistý fotograf se dostavil na společenskou akci
v kšiltovce. Ochranka ho požádala, aby si ji sundal. „Aha. Tak si ji radši
nechte,“ rezignovali poté, co se na ně usmál fotograf s vlasy vyholenými
do známého kosočtverce.
I v pravidlech společenského odívání se
projevila dvě stigmata doby: postmodernismus a globalizace. Můžete namítnout,
že to jsou dnes už vyčpělé pojmy, ale v decentním obleku nebo smokingu se
budete cítit dobře na společenské události v New Yorku, v Šanghaji i v
Neustupově. A když si náhodou obléknete v Tokiu oblek hnědé barvy, což je
přece jen trochu faux-pas, vezmou to Japonci shovívavě – ostatně ani oni už
dávno nevědí, proč nemají hnědou na oblecích rádi. Jen k tomu nezačněte
hlasitě smrkat do ušmudlaného kapesníku, to už by vám vážně nemuselo
projít.
Ve světě, který už viděl skoro všechno,
budete ve společnosti jen těžko šokovat oděvem. Neustálé odhalování posledních
zbytků tkaniny na tělech černošských div má v médiích jepičí život. Zajímá
tak maximálně cenzory, slintající při pohledu na možná omezení. To, co je
šokující, nevkusné nebo urážející, si každý vytříbí na první pohled. Rozlišit
mezi ordinérním a trvale krásným již tak snadné není. Navíc když se „klasika“
přece jen mění. Dnes „klasický“ smoking si dal v roce 1886 poprvé ušít
excentrický milionář Pierre Lorillard, když chtěl něco „extra“. Možná se tedy
také za sto let naplní vize současného návrháře č.1 Johna Galliana, který se ve
společnosti objevuje pouze v rozdrbaných maskáčích a s liškou,
koroptví nebo jiným loveckým výjevem na hlavě.
Každopádně Pavel si v černých kapsáčích
a košili s vyšitým drakem na rameni nepřipadal ani jako odvážný bojovník
proti konvencím, ani jako nonkonformní umělec. Obávaný kolega ho navíc zcela
přehlížel, natož aby z něj měl respekt. Pavel se odešel opít k baru.
Zrovna když si chtěl objednat, předběhla ho dívka v pěkných, leč kožených
kalhotách a s opraným nápisem Metal Maniacs na přiléhavém tričku. „Vítejte
v klubu špatně oblečených!“ navázal Pavel konverzaci.
Právě velké společenské události, jako plesy,
předávání různých cen či výjimečné kulturní akce jsou prostorem pro předvedení
toho nejkrásnějšího, co ze sebe dokážeme udělat. Platí zde přesná pravidla a
společenské konvence, způsobující ten lehce povznášející pocit z víru
velkého světa – přenášejí nás do opakování rituálů, které nás činí lidmi.
S podobně vznešenými ideály vstupovala na slavnostní ples i stylistka Elen
Švarcová: „Na pozvánce byl jako dresscode uveden black-tie, tedy smoking. Musím
říci, že jsme tam byli s partnerem ve smokingu a dlouhých šatech jediní.
Všichni měli oblek, ve kterém přišli z práce, a jejich partnerky měly buď
krátké šaty, nebo nudné černé kalhoty s bílou košilí.“ Proč to na českých
plesech vypadá, jak to vypadá?
V patnáctileté historii od oficiálního
otevření módních hranic jsme toho zažili hodně: křiklavé kravaty, velká
dvouřadová saka na hubeňourech, zlatavé kusy vázanky spíchnuté umělou perlou,
domácí pokusy o velkou večerní a nespočet variací na téma černé kalhoty a něco
k tomu. Počátkem devadesátých let ovládly maturitní plesy dokonce nevěsty,
které neváhaly přijít v bělostných šatech z půjčovny. Poté si ženy ze
země věstonické Venuše oblíbily lesklý satén, špagetová ramínka či korzety.
Muži se nenechali zahanbit a odhalovali krátké rukávy košil, bílé ponožky a
placatku v náprsní kapse.
Dobu divokých experimentů máme snad za sebou,
měla by přijít osvícená dospělost. K vytříbenému vkusu má ale český
společenský živel daleko. Dělí se do tří skupin: největší představuje šedý
průměr, který je ovládán omezenou mírou peněz a/nebo vkusu. Druhou skupinou je
uzavřený svět showbusinessu a celebrit. Její členové neustále řeší dilema, jak
se dostat na první stranu a přitom neskončit na záchytce módní policie.
Poslední menšinu ani nelze nazvat skupinou: tvoří ji totiž osobnosti. Pánové
mají většinou ve skříni kvalitní společenský oblek, případně i smoking šitý na
míru. Dámy vsadí na to, co jim sluší a v čem se cítí nejlépe. Nepovažují
za ostudu, když se ve stejném oblečení objeví na více akcích. Když chtějí
vypadat nově, poradí si s doplňky.
I v tomto ohledu platí, že muži to mají
snazší: pánský oblek je víceméně stále stejný a může se nosit pořád dokola.
Proto po něm často sáhnou i ženy. Málokterá má ale originál od Yves Saint
Laurenta, duchovního otce ženského smokingu, a navíc sex-appeal Marléne
Dittrichové. Jennifer Aniston má vše a navíc za manžela Brada Pitta, takže
vypadá na červeném koberci úžasně. Jinak je tomu s Hankou Zagorovou, která
má pánské obleky také v oblibě. Pitt s Anistonovou představují také
další trend, kterému věnují pozornost nejen moderátoři večerních zpráv: pár by
k sobě měl ladit. Nemusíte to brát jako módní diktát, spíš jako vyjádření
toho, že patříte k sobě a nestydíte se to dát najevo.
Ani sebelepší oblek totiž nezakryje vaši
osobnost, úroveň a náladu. Pokud máte obličej jako rozvařený knedlík, chování
hokynářky a aroganci prezidenta, jste na nejlepší cestě opatřit si císařovy
nové šaty.
Pavel nakonec zapomněl nejen na svůj úmysl se opít, ale i na slečnu, s níž na ples přišel. A protože se mu nelíbil metal jeho nové přítelkyně, začali spolu docela rádi chodit na plesy.
Jste lev salónů?
·
Při slově ples
se vám vybaví pouze váš maturitní. Na maturitní ples svého syna jste si chtěl
vzít oblek, ve kterém jste se ženil. = jste
5% lev – přece jenom jste jednou podlehl.
·
Na ples jdete
jen výjimečně, taneční kroky jste dávno zapomněl, ale přece nenecháte tancovat
manželku s tím úlisným ředitelem! = jste 30% lev a vaše manželka
vás jistě obdivuje, protože těch chybějících 70% dokážete dočasně zamaskovat.
·
Plesy i
společenské večírky docela můžete, koneckonců potkáváte tam dost přátel a
obchodních partnerů. Chodíte v obleku, když není vyhnutí, půjčíte si
smoking v půjčovně. = jste 60% lev – a prosím vás, už si ten
smoking nechte ušít, ve vašem věku a s vašimi penězi, vážně se vám divím.
·
Máte smoking na
míru, poznáte rozdíl mezi žaketem a frakem, umíte si uvázat motýlka a
k vánocům si přejete diamantové manžetové knoflíčky. = jste absolutní
lev salónů – ale jakých?
Co si mám vzít na sebe?
Dámy
na ples:
Ano: šaty, které se budou hezky vlnit při tanci
Ne: dlouhé úzké šaty, ve kterých nebudete moci
udělat ani krok
Pánové
na ples:
Ano: tmavý oblek s výraznou, slavnostní
vázankou, můžete ji sladit s tmavší košilí
Ne: vážně si myslíte, že když budete mít celý
večer rozepnuté sako, nikdo nepozná, že jste v tom obleku maturoval?
Dámy
na slavnostní předávání cen (neplatí pro frašky typu Ceny Elsa):
Ano: nebojte se být hvězdou červeného koberce –
kam jinam si máte vzít ty nejkrásnější šaty?
Ne: nedělejte se starší – laciné lesklé
materiály se vzorem vám pár let a kilo přidají
Pánové
na slavnostní předávání cen:
Ano: investujte do smokingu na míru a ukažte
nejen své ženě, že jste džentlmen
Ne: oblek, ve kterém jste seděl celý den na
jednání
Dámy
na významnou odpolední akci:
Ano: říká vám něco slovo koktejlky? Pokud ne,
buď na podobné akce nechodíte, nebo nejste dáma.
Ne: korzet a dlouhá kolová sukně, pěkně
nevypadají ani špagetová ramínka
Pánové
na významnou odpolední akci:
Ano: pokud si u nás opravdu obléknete předepsaný
bílý smoking, smiřte se s tím, že si vás budou plést s Davidem
Macháčkem
Ne: světle zelené sako se vzorem kohoutí stopy
a ošoupané manšestráky
Komentáře
Přidání komentáře...