Fashion Intellectual

Sobota, 17.53: Čtu si Barthesovy Mytologie a nemám v úmyslu opustit rádius postele na více než pět metrů, což v mém případě už téměř znamená přejít ulici.
17.54: Zvoní mi telefon.
17.55: Přemýšlím, jak skombinovat rudé nehty, tmavě fialové šaty a žádné boty tak, abych v 18.30 mohla dorazit na zahřívací párty k vyhlášení Českého lva.
19.00: Na záchodě v Alcronu si přezouvám letní sandálky a modlím se, aby nikdo z filmových maskérů nekomentoval, že si v šestadvaceti neumím namalovat oční stíny.
20.00 Do zmatku usazování se v Lucerně bez většího ohlasu spouští na lanech Martin Zbrožek. V tomto duchu dále pokračuje a rozdává ceny filmům, z nichž jsem neviděla ani jeden. Nakonec nějak zapomene ohlásit, že předávání již skončilo, takže se víceméně pod vlivem davové psychózy vydáváme na LVÍ PÁRTY. Teď se podívejte, jak to bylo dál.

Všichni houfně opouštěli Velký sál Lucerny s vidinou vegetariánského rautu. Ačkoliv jsem známá tím, že sežeru, na co přijdu (dokonce vážně uvažuji o založení mladé frakce Holubí letky), když jsem viděla tu rvačku o sójové karbanátky a hrášek, docela mě přešla chuť. A tu jsem měla po krevetkách v Alcronu výbornou.
Červený koberec v Lucerně nemají, tak tam dali aspoň červené sedačky. Zato tam mají pořádně prošlapanou podlahu, natažené ceny a špínu. Už to není ani zašlá sláva. Roger Moore musel koukat.

A my jsme koukali na zahraničního hosta č.2, který přijel v neodolatelném obleku. A protože jinak víceméně nebylo co módně hodnotit, tak si tuhle fotku pořádně užijte!

A zatímco se ostatní nalévali pivem, seladon Bartoška okouzloval...

Přišli se mrknout i kluci z Hlaváku...

A kluci ze Spye...podobnost čistě náhodná. Fotograf má na zádech opici (je to kvíz: hádejte, kdo je kdo?), která se svou účastí na společenských akcích stává celebritou. Prostě simulakra jako vyšitá. Opice se jmenuje ivan a má prý i své internetové stránky – jestli je někdo najdete, pošlete mi link. Na dotaz opice + ivan mi totiž Google vyhodil tolik ruských stránek, že se mi tím nechtělo probírat.  A tady je!
A aby fotografové věděli, zač je toho loket, tak jsme je taky vyfotili. Slečně ze Superspye se sice do toho moc nechtělo, ale vzhledem k tomu, jakou měla výdrž slídit dlouho do noci, si to zaslouží. A mám pro vás skvělou zprávu: Superspy začne vycházet jako deník! /pro nechápavé: ano, je to ironie/

Naopak takhle ležérně přišel na Lvy nefalšovaný americký kovboj Justin z Kentucky.

No a já se jdu rovnou udat módní policii. Ve snaze sladit rudý lak s tmavě fialovými šaty jsem to opepřila fuchsiovou šálou. Šaty mám navíc už pět let, což je přesně doba, kdy nejsou ani vintage, natož antique, a nejsou ani retro. Ušila (to je slabé slovo, mají jenom jeden šev, celé drží na dvou uzlech) jsem si podle vlastního designu z materiálu asi za padesát korun. Ale přežily všechno, i když jsme se s Matějem Rupertem trumfovali, kdo udělá lepší provaz. Ano, ta Mattonka je taky atrapa.

Ne, to nebyl umělecký záměr. Nějak se mi vypnul blesk. Matějovi to nevadilo. Ujistila jsem ho, že mě zase nevadí, že mu neladí bílé puntíky na botách s růžovou košilí.

Protože báječně zpívá.

A navíc bílou košili tam měli všichni.

Tedy, bílou do jisté míry.

I Jakub a Olga Sommerovi (z Čečkova!!!!!)

No já, Matěj a Jakub taky....

Až se foťák nějakou záhadou přepnul do režimu nočního vidění..... a za chvíli zkolaboval docela.

Tak to bylo nepříliš intelektuální ohlédnutí za Českým lvem. Ale zase to byla sranda!

PS. Každá sranda něco stojí. Poučení FAIN: NIKDY, NIKDY si neberte letní sandálky v zimě a nemyslete si, že teplomety dokážou povznést celou Lucernu na  úroveň tropického ráje!  Angína  NENÍ FAIN!