1.03.2005
I intelektuálové mají svého módního policistu!
Módní Nečas ovládl atmosféru pražského intelektuálního kroužku„Půjdeš s námi na oběd?“ zeptali se mě moji dva prudce intelektuální kolegové. Sláva, po únorovém módním maratonu zase budu řešit něco jiného, než odstíny růžové. Posledně jsme se do krve pohádali o McLuhanovu teorii médií. Nestačili jsme ani otevřít jídelní lístek a už se ozval notorický diskutér Vlasta Nečas.
„Co to máš za příšernej svetr? Hraješ si na Sámera, jo? Myslíš si, jako že seš in?“ Na podobné výpady jsem zvyklá, ale s takovou razancí jsem se setkala jedině tehdy, když kunsthistorik Skřivánek spatřil moji kabelku s kocourem, který má na hlavě diamantovou korunku. Už jsem se nadechovala k útoku, připravená bránit svůj klasický kašmírový svetr v jemném lososovém odstínu do posledního muže.
Ale ozval se druhý intelektuál Honza: „Furt lepší, než ten tvůj lodní pytel na Yettiho, co jsi měl včera na sobě ty! Že sis ho nevzal i dneska? Já vím, že je ti líto, že tě nevzali na vojnu, ale kupuj si ty vojenský hadry aspoň ve svý velikosti!“
„Dostal jsem ho k Vánocům a je mi akorát!“ vyjel Vlasta na Honzu. „To ty si kupuješ od rákosníků to, co neprodali v Hanoji před třema lety!“ Chtěla jsem poznamenat, že to by tedy byli rákosníci docela dobří trensetteři, ale vůbec jsem se nedostala ke slovu. Následujících dvacet minut jsem byla odkázána do role pasivní pozorovatelky mocné módní hádky, ve které si chlapci vyčetli všechno, co měli kdy na sobě. Všichni jsme se vraceli z oběda v náladě odpovídající aktuálnímu počasí.
Následující den jsem potkala Vlastu na univerzitě. Místo pozdravu mu začal cukat ironický smích ve tváři. „Co to máš prosím tě na hlavě?“ začal hned zkraje. „Bbbaret…“ zablekotala jsem a začala jsem nenápadně vycouvávat pryč. Vlasta je totiž nejen intelektuál, kovaný v Brně, ale teď už je jasné, že je to taky módní policajt.
Komentáře
Přidání komentáře...
