31.12.2005
KOČKIKS!
Originální FAINový komiks startuje!Celý článek
F A I Nový rok 18 éry Heisei
a hezké Vánoce všem, kdo je letos budou slavit
z Tokia přeje Denisa
Na přehlídce jaro/léto 2006 John Galliano, hlavní návrhář Diora, zase dokázal, že on je prostě nejlepší. Myslí totiž nejenom na módu, ale i na ty, kdo ji nosí – a jako první prolomil klišé špagetových modelek a na molo poslal tlusťošky, starce nebo čtyřicátnice bez plastiky s mottem "Everybody is beautiful". Sám sice vypadal jak Donatella Versace, ale tričko se Sidem Viciousem stejně jako celou přehlídku ocenili i Marylin Manson s manželkou Ditou von Teese. Dost keců, to prostě musíte vidět.

Tak nazval Petr Bílek, šéfredaktor časopisu Hype, můj článek o každodenním životě v Japonsku – původně se jmenoval Takové normální Tokio.
Kdo z nás dvou to vystihl lépe si můžete přečíst v novém čísle časopisu Hype, které vychází ve středu 14. prosince. A na náhled si kliknětě zde a pak ještě jednou ....

..... o historii a současnosti lanovky na The Peak v Hongkongu jsem vám napsala tady !!!!


…..uvedla dnes ČTK. Jméno Madonna už v Tokiu nechci ani slyšet, protože místní rádia jím Japonce bombardují jak Američané za druhé světové. Nový singl se určitě bude hrát hodně i v Čechách, zejména příští léto u kolotočů.
Vyhřívaná záchodová prkénka jsou společně s elektronicky ovládaným bidetem běžnou součástí novějších domácností. Narozdíl od pravého japonského domu však v Madonině hotelu jistě používají i normální topení, což tu jinak moc zvykem není (kromě kanceláří, ale tam platí účet za elektřinu firma, že).

Madonna údajně dále miluje japonské jídlo a módu – živě vidím krásně naservírované chobotnice, mořské řasy a otahané legíny v lodičkách bez ponožek. Dokonce se naučila od svého japonského kuchaře frázi „gomen nasai“, tedy omlouvám se. Doufám, že jí to řekl až poté, co jí naservíroval špatně vykuchanou rybu fugu. Když jí omylem prořízněte žluč, je rázem smrtelně jedovatá.
PS. Foto záchodu je z nejdražšího tokijského hotelu Imperial, kde se před dvěma týdny vdávala i japonská princezna. Možná, že na něm tedy seděl i císař, pokud měl odvahu zajít na dámské.
Původní odkaz na článek ČT24
Do Hongkongu jezdí labužníci z celého světa, protože jedině tady se najde unikátní mix vůní, chutí a tradic: přístav, čínskou kuchyni, britské mléko v čaji, exotické suroviny a luxusní restaurace.
My jsme se ale všemu, co zavánělo kulturou, sofistikovaností, drahotou nebo nedejbože angličtinou důsledně vyhýbaly – přece rozeznáme podle znaků krávu od kuřete. Ale to je asi tak všechno.
Jedly jsme výhradně tam, kde místní: v lokální pekárně u samoobsluhy, kde už nás druhý den znali, v jídelnách s dělníky, pídily jsme se po nárožních bufetech a nakupovaly od babiček na trhu.
Ptačí chřipka se sice dostala snad až někam do Maďarska – nebo je to Moskva? Prostě někde tam na druhé straně. Ale tomu sendviči s rudým kuřecím se prostě nedalo odolat, tak jsme jím začaly hned po ránu...
Exotika nezklamala – pravé kokosové ořechy, ale ty byly drahé, patnáct korun, jéje...
další nějaké ořechy....
krabi nabízení úhledně v balíččích svázaných zelenými stébly, aby neklepali klepety....
čerstvé masíčko ve výloze před restaurací...
Hada si sami vyberete a kuchař vám ho opeče. Toho jsme ale nejedly, protože Kumiko říkala, že je to tuhé, samá kost a když se do hada píchne na talíři hůlkami, kroutí se jako živý...
Zato polévku z vlaštovčích hnízd bych někdy zkusila, prý je výborná, ale cena 60.000 korun za kilo byla přece jen trošku vysoká. Vlaštovky používají ke stavbě hnízd vlastní sliny, které po vysušení vytvoří jakousi krajkovou mističku. Ta se vyvaří jako polévka. Spolužáci z Asie tuto delikatesu vřele doporučují, prý je zdravá, dobrá na pleť, výživná a lehce nasládlá.
S hygienou si Asiaté moc hlavu nelámou, ale sušící se citrónová kůra na zábradlí vypadá jako veselé girlandy. I když je to zábradlí u hlavní silnice.
Nás ale nejvíc zajímaly... dortíky!!!!Ty velké stály kolem tří set, což v Japonsku zaplatíte zhruba za dva maličké kousky, které zdaleka tak dobře nechutnají. Hongkongské dortíky jsou vynikající – s čerstvým ovocem, akorát vychlazené, ne příliš sladké, přitom chuťově originální. Výborné jsou i vaječné zákusky, eggtarty – nevypadají nic moc, ale chutnají jako teplý vaječný koňak bez alkoholu v lineckém těstíčku... mňam...
Tak a pro tenhle mangový zákusek jsme si zajely ještě podruhé na druhý hongkongský ostrov, Kowloon. A letěla bych tam hnedka zase.